Oční vady

Běžné oční vady

Krátkozrakost

Pokud bezproblémově čtete, ale zas nevidíte do dálky, patrně jste krátkozrací. Krátkozrakost (myopie) způsobuje, že se paprsky světla sbíhají před sítnicí oka, a obraz je poté neostrý. Důvody pro to existují dva. Buď je Vaše oko příliš dlouhé, nebo může být optická mohutnost oční čočky a rohovky příliš vysoká. Krátkozrakost se upravuje minusovými dioptriemi – tzv. rozptylkami.
 

Dalekozrakost

Pokud čtete špatně a do dálky vidíte takřka bezproblémů, jste patrně dalekozrací. Důvod je takový, že paprsky světla se sbíhají až za sítnicí. V mládí je lidské oko schopné měnit zakřivení čočky (akomodovat) a tím tedy zlepšovat ostrost vidění. S přibývajícími léty se však tato schopnost postupně snižuje. Dalekozrakost ( hypermetropie) se vyskytuje podstatně méně  než krátkozrakost. Koriguje se plusovými dioptriemi. - tzv. spojky.

Astigmatismus

Normální tvar rohovky v lidském oku připomíná fotbalový míč. Rohovka u lidí trpících astigmatismem se podobá spíše míči na ragby. Jde o to, že čočka nebo rohovka bývá ve svých na sebe kolmých osách různě zakřivena, čímž se mění také lomivost světelných paprsků a tím dochází k rozostření obrazu. Člověk trpící astigmatismem tedy nedokáže ostře vidět na blízko ani do dálky. Astigmatismus se dle jeho formy koriguje buď asferickými kontaktními čočkami (pomáhá zpravidla u hodnoty astigmatismu < 1) nebo čočkami torickými (astigmatismus > 1). Torické kontaktní čočky mají kromě parametrů běžných (zakřivení zadní plochy, průměr, dioptrická hodnota) ještě parametr osy a cylindru.

Vetchozrakost neboli presbyopie

Jak stárneme, tak se zároveň snižuje elasticita čočky v oku. Kolem 40tého roku začíná oko ztrácet schopnost zaostřovat na různé vzdálenosti(„pocitem dlouhých rukou“). Problémem se také stává rychlé střídání pohledu do dálky, na střední vzdálenost a na blízkost. Lidé užívající brýle proto užívají brýlý dvojích – do dálky a na blízko. Elegantnějším řešením jsou brýle s multifokálními skly, kde spodní část skel je určená k pohledu na blízko(hlavně na čtení) a horní k pohledu do dálky. Presbyopii lze také řešit pomocí kontakntích čoček. Koncový efekt je však zatím bohužel v této oblasti korekce nejistý a názory i zkušenosti jsou různé.

Zakřivení čoček (BC)

Jedná se o zakřivení zadní plochy kontaktní čočky. V poslední době řada firem přechází na výrobu tzv. střední velikosti – odpovídá hodnotě 8.6. Tato hodnota vyhovuje 90 % lidí.   Pakliže patříte mezi zbylých 10% tak nezoufejte, na trhu se stále najdou výrobky, které dokaží uspokojit i Vás.

Průměr čoček (DIA)

Průměr kontaktní čočky je jednou z nejdůležitějších hodnot. Obzvláště pokud chystáte přechod na jinou značku čoček je třeba věnovat průměru nezbytně velkou pozornost. Pokud budou nové čočky menší, mohly by dráždit na epytelu rohovky, a tím by Vám nošení nových kontaktních čoček mohlo přijít až nesnesitelným.

Pohodlí kontaktních čoček je však ovlivněno celou řadou dalších aspektů, které musí posoudit odborník a podle nich Vám zvolit správnou značku.

Hydrogel vs. silikonhydrogel

V poslední době se trend v užívání materiálů ve výrobě kontaktních čoček ubírá především cestou silikonhydrogelů. Silikonhydrogelové materiály mají celou řadu předností, ale často zamlčovanou skutečností je jejich nižší smáčenlivost vodou a tendence k tvorbě usazenin. Nelze tedy obecně tvrdit, že čočky z těchto nejmodernějších materiálů jsou ty nejlepší. Neoddiskutovatelná je podstatně vyšší propustnost pro kyslík. Rohovka je orgán, pro se okysličuje ze vzduchu. Během spánku je přísun kyslíku snížen přibližně o 2/3. Zbývající 1/3 množství kyslíku oproti otevřenému oku je přiváděna cévkami na vnitřní straně víček a musí se přes kontaktní čočky dostat dál k oční bulvě, resp. k rohovce, která není okysličována žilkami, ale přímo ze vzduchu. Některé kontaktní čočky ze silikonhydrogelových materiálů jsou natolik propustné pro kyslík, že s nimi lze i přespávat. Tento způsob nošení se nazývá prodloužený (kontinuální) a musí být jako vhodný schválen kontaktologem. Před příchodem této inovace se kontaktní čočky vyráběly z tzv. hydrogelových materiálů. V zásadě však nelze říci, že se jedná o materiály podřadné nebo dokonce nezdravé. V případě, že nepotřebujeme s kontaktními čočkami přespávat a nevadí nám jejich každodenní vyjímání na noc, mnohdy některé nové čočky silikonhydrogelové převyšují. Vytváření povědomí o absolutním překonání a nutnosti nahrazení těchto materiálů novými je marketingová snaha o převedení klientů na nové, dražší výrobky. Hlavním argumentem této snahy je již zmíněná propustnost pro kyslík. Je však třeba si uvědomit, že je pouze jedním z mnoha atributů, které ovlivňují komfort, zdraví a kvalitu vidění.

Zákon akce a reakce

Dále obecně platí  – čím vyšší obsah vody tím:
• lépe se čočky snáší (jsou měkčí a lépe se přizpůsobí rohovce)
• snáze se čočky poškodí (jsou křehčí)

Čím jsou kontaktní čočky tenčí, tím:
• lépe se snáší (snáze se přizpůsobí rohovce)
• propouští víc kyslíku
• hůře se nasazují – manipulace bývá obtížnější neboť čočka hůře drží tvar tzv. „talířku“
• snáze se poškodí

Co bolí to přebolí? V tomto případě NE!

Pokud se při užívání kontaktních čoček objeví jakékoliv problémy (ať již rudé oči nebo dráždění) ihned čočky vyjměte. Snaha o přetrpění nepříjemných pocitů v oku z hloupé lenosti může mít kruté následky. Stále mějte na paměti, že oko je velmi citlivý orgán, a zrak je přece náš nejcennější smysl.